LDT 2017 – Den šestý

„Um waynuma?“ bledá tváři?

Dnešní ráno máme pohádkové počasí. Odpoledne sice tak krásně již být nemá, ale kdo ví, třeba pěkně bude.

Včerejší přímý přenos se nezdařil, protože nám do toho vstoupil silný déšť s blesky… Počasí nám tak narušilo kvalitu zdejšího internetového připojení. Ale to nás neodradí a ještě se o to pokusíme u pevnosti Boyard, olympiády a především Slavíka. Dnes Vám to vynahradím alespoň fotkami, kterých nebylo za poslední dva dny málo a přidám i dvě videa ze včerejšího programu.

Loni se Vám líbily hlášky Vašich dětí, proč v tom nepokračovat;-)

  • Adam Kvapil odpověděl na otázku „bál ses na stezce odvahy“? slovy „ale jo, nějaké baf tam bylo“.
  • Eliška Švidernochová, když viděla mého osmiměsíčního syna, poznamenala „ten je tak krásný… a pak z něj vyroste… Radys“.
  • Někdo řekl Oskimu – „Oskare, ty jsi čuně!“. Oskar vrátil úder větou „Kdybych byl čuně, tak se sežeru“.
  • Děcka jsem upozornil na nástupu, že může přijet hygiena a že mají říkat, že jídlo je dobré, čaj teplý, v noci jim není zima;-) Ozval se Petr Jakšík a říká „… ale my nebudeme lhát!“. Tak se ho i před ostatními ptám, jestli mu nechutná, jestli mu je zima…? Na vše odpovídal pozitivně a že to tedy bere a hygieně řekne pravdu… Ale pak trefně a s úsměvem poznamenal „Vše se však může do zítřka změnit;-)“.

Dnes si dovolím zavzpomínat, protože je mezi námi i Vámi mnoho lidí, co právě na našem táboře zažili povodně v roce 1997. Na den přesně je to 20 let, kdy „vše“ začalo. Vzpomínám si, že jsme vůbec neměli představu o tom, co se vlastně děje. My děti jsme si to dokonce užívali na půdě chaty Orlí vrch (tehdy ještě ve vlastnictví Českých radiokomunikací), protože ve stanech jsme v těch deštích pochopitelně nemohli spát. Půda však pro nás byla jedno obrovské dobrodružství.

Po těch letech a v současnosti jako hlavní vedoucí můžu jen konstatovat, že si vůbec nedokážu představit, co vše museli tehdy vedoucí a personál řešit. Rejvíz byl několik dnů úplně odříznut od okolí a to včetně elektřiny i telefonního spojení. Kdo byl tehdy s námi zde na Rejvíze… napište Vaši vzpomínku do vzkazů;-)

Letí to… Právě počítám, že letos to je už 25 let, co jsem zde jel poprvé. Poslední roky říkávám, stejně jako Petr Poledník (hlavní vedoucí táborů před TORALI), že už další rok dělat nebudu… a stejně je pořád důvod pokračovat… . Ani změna chaty na tom nic nezměnila.

Dost už vzpomínek, ještě něco ze současnosti…

Video z hry Člověče nezlob se:

Hra molekuly na karnevalu:

Fotky z předchozích dvou dnů:

2017_ldt_04-05

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *